Nejžhavější trendy v jídle

Vyrazili jsme s kamarádkou jednou takhle na oběd. Když jsme seděli v restauraci, hleděli do jídelního lístku, říkaly jsme si, že si nemůžeme vybrat, protože vše si můžeme uvařit doma a my chtěly něco speciálního. Kuřecí plátek s bramborem nebo smažený s hranolky není žádná hitparáda. Rozhodly jsme se proto, že vezmeme své partnery a uděláme si po Praze průzkum, co je zrovna ve světě gastronomie nového a co jsme ještě nezkoušeli. Jelikož jíst v luxusních restauracích není levná záležitost, pojali jsme to jako tradici jednou za měsíc. Společný večer u dobrého jídla a pití.

Když jsme takhle vyrazili poprvé, večeřeli jsme ve vyhlášené restauraci a už víme, proč je vyhlášená. Jako novinka nám byly doporučeny grilované tygří krevety na salátku z čerstvého manga a paprikové julienne v pikantní thajské kokosové polévce. Zpětně musím říci, to bylo jedno z nejlepších jídel, jaké jsem zatím během našeho putování vyzkoušela. Můj partner si vybral kanadského humra na parmezánovém rizotu s tonka fazolemi a mletou kávou Alto Grande s humřím bisquem. Upřímně musím uznat, že humr mi teda nechutnal, ale ne kvůli přípravě, ale celkově jeho maso.

Další měsíc jsme se vydali na asijskou kuchyni. Já jsem vyzkoušela severovýchodní Asii, konkrétně zeleninové Chop Suey a tofu omáčku ze zázvoru a sezamu s jasmínovou rýží. Normálně mám zázvor spojený spíše s čajem, když mám chřipku a upřímně můžu říct, že ho nesnáším. V tomto pokrmu byl ale připraven velmi jemně, jenom lehce podtrhoval chuť Chop Suey. Kamarádka nedala jinak, než že musím zmínit její jehněčí hřbet pečený v tandúru kari z datlí a jogurtu podávaný s cizrnovou kaší. Asijkou kuchyní jsme byli opravdu nadšeni, rozhodně to není naposledy, co ji zkoušíme. I když byla tato restaurace naprosto bez chybičky, příště vyzkoušíme zase jinou, abychom měli srovnání, protože člověk, který má zkušenost z čínského bistra na Hlavním nádraží, bude vděčný za všechno, že ano.